Prázdniny na ostrově Vancouver

V uplynulých dnech jsme si užívaly toho, že máme nějakou dobu pohodu se základnou na jednom místě místo zběsilého cestování. Jednak jsme se už nacestovaly za posledního půl roku docela dost, jednak nám pomalu docházejí peníze na nejaké velké cesty a jednak je to fajn :) Jsme moc vděčné za úžasné hostitelky Kate a Dorotu.

V tomhle domečku tady bydlíme

Victoria

Den po návratu z treku na West Coast Trail jsme využily toho, že s námi ještě byla Klárka, a jely jsme se všechny tři podívat do Victorie, hlavního města Britské Kolumbie, vzdáleného od Sidney necelých 30 kilometrů. Zašly jsme si na turistické informace pro mapu (v Kanadě, na rozdíl od Mexika, je to úplně jednoduchá věc) a prošly jsme si nejzajímavější místa. Navštívily jsme budovu místního parlamentu a podařilo se nám připojit hned ke dvěma komentovaným prohlídkám, které byly opravdu zajímavě udělané. Díky tomu jsme se dozvěděly něco víc o velice kratičkých dějinách Kanady (letos oslavila 150 let) a o tom, jak tady funguje politika.

Nebýt té kanadské vlajky, řekla bych, že je to Británie

V popředí přístav, za ním budova parlamentu

Před parlamentem

Prohlídka parlamentu zevnitř, zasedací místnost

Erb Britské Kolumbie

Kanoe, kterou vyřezal jakýsi bývalý premiér spolu s indiánským náčelníkem

Během prohlídky s průvodcem nás navštívila samotná královna Viktorie, po které je Victoria pojmenovaná

Socha anglické královny Viktorie před budovou parlamentu

Kanada letos slaví 150 let, takže všude kolem míjíme symboly oslav

Prohlídka čínské ulice v centru Victorie - najednou jako bychom opustily Anglii a ocitly se v Číně

Sidney

Městečko, ve kterém bydlíme, se jmenuje Sidney. Pozor, ne Sydney. A není to v Austrálii. Ale kousek od pobřeží přímo v centru stojí toto podium, které svým tvarem trochu připomíná operu v tom známějším Sydney. 

Prostudovaly jsme si trochu materiály o okolí Sidney a rozhodly jsme se, že navštívíme zdejší muzeum, což je tady jedna z mála věcí pouze se vstupným dobrovolným :-) Najít muzeum nebylo jednoduché. I když jsme stály na křížovatce, kde mělo být, už jsme to málem vzdaly, ale naštěstí nám hodný pán ukázal cestu. Sidney je sice opravdu malé a je ještě mnohem mladší než Kanada, protože městem se stalo až před 50 lety, ale muzeum měli opravdu hezky udělané. 

Asi před 100 lety vedly mezi Victorií a Sidney (a hlavně mezi jednotlivými přístavy) 3 různé železnice, dnes už tady však žádná železnice není

Šroťák a lis na jablka v jednom

Velmi zajímavá pravidla pro učitele - mimo jiné by měli trávit volný čas výhradně čtením Bible či jiných hodnotných knih, neměli by chodit k holiči a měli by si odkládat peníze na penzi, aby se ve stáří nestali břemenem pro společnost

Luky, sorry, někdo tě s tvým nápadem na přenosný záchod už předběhl!

John Dean park

Jeden den jsme se rozhodly, že si vyrazíme trochu na procházku na kopce a Kate nás zavezla autem k John Dean parku. Čekaly jsme, že půjde spíš o pěkně upravený park než o turistiku pro náročné, takže jsme se podle toho taky připravily. Sandále, sukně, taška přes rameno, a vyrazily jsme. Park naše očekávání naplnil, opravdu šlo spíš o místo, kde lidé venčili psy, než o nějaké šplhání do kopce. Protože naším mobilem se v Kanadě nedomluvíme, řekly jsme si s Kate, že za 2 hodiny nás vyzvednou na stejném místě. Vyrazily jsme na procházku po okruhu, který vedl přes nějaké vyhlídky, ať si to tam patřičně užijeme. Šly jsme asi 10 minut, když si Katka zvrtla kotník. Sedla si na šutr a čekala, až ji přejde bolest. S turistikou jsme skončily. S sebou jsme neměly ani obinadlo ani ortézu ani žádné jiné léky, v podstatě jsme neměly skoro nic. Došly jsme k rybníčku, kde jsme společně poseděly na lavičce a pak jsme se společně dorazily ještě k jedné vyhlídce. Katka se nejkratší cestou odkulhala k parkovišti a já jsem si ještě jeden okruh prošla sama. Od té doby jsme už nehledaly, co ještě v Kanadě prochodit, ale třeba jaké knížky si ještě přečíst, případně co by se tu dalo vidět bez chození...

Krásná rovná upravená cestička...

...a zvrtnutý kotník je tu.

Trh v Sidney

Každý čtvrtek bývá v Sidney trh, kde lidé prodávají různé své produkty, v podstatě je to něco jako náš jarmark. Jeden čtvrtek jsme se tam společně s Kate, Gražou a Terkou zajely podívat.

Vzpomínka na Mexiko

Protože jsme do Kanady přijely po dlouhém pobytu v Mexiku, rozhodly jsme se rovnou tady vyzkoušet jedno mexické jídlo a připravily jsme pro všechny místo "lunche" v poledne enchilady, typické mexické snídaňové jídlo. Naštěstí se v Kanadě dají v supermarketu koupit různé potraviny snad ze všech zemí světa, takže nebyl problém sehnat tortilly z kukuřice i další ingredience. Úplně přesně jako v Mexiku to sice nebylo, ale všem nám to chutnalo.

Společný lunch, vlevo Terka a její maminka Graža, vpravo Kate, Dorotka fotí

A takhle to vypadá, když jídlo vyfotí někdo, kdo to opravdu umí (v tomto případě naše hostitelka Dorotka)

Paddleboarding

Terka a Graža si jeden den vyzkoušely paddle boarding. Nám to nepřišlo jako o moc dobrodružnější než pádlovat ve stoje v kánoji, takže jsme se spokojily s tím, že jsme se na ně dívaly. Obě to zvládly skvěle a bez vykoupání, a to dokonce i když Graža potkala na paddleboardu ve vodě velrybu. Nebo alespoň za velrybu to považovala ona i my dvě, které jsme to taky viděly. Týpek v přístavu se zasmál našemu nadšení a odtušil, že to byl asi tuleň. To sotva. Když jsem se mu neumělou angličtinou pokusila popsat, co přesně jsme viděly, souhlasil, že tedy tuleň ne, ale že to byla "harbour porpoise", česky sviňucha. Asi měl pravdu, ale pro nás to stejně byla velryba.

Graža na paddleboardu