Španělština je hrozně legrační jazyk. Vychází z latiny mnohem víc než čeština a proto pro nás často zní hrozně formálně. To, co pro nás jsou jen cizí akademické výrazy, které běžný člověk vůbec nepoužije, říkají tady úplně normálně malé děti. Takže třeba jednou ve škole jsem se druháka ptala, jaktože se vrací do angličtiny, když chtěl jít zpátky do své třídy, a on mi s vážnou tváří odpověděl: "En realidad, yo no me fui." Čili "vlastně jsem tam nešel." Ale ono "en realidad", což zní děsně vážně, se pro nás stalo připomínkou toho, jak "vážně" španělština zní, hlavně v ústech malých dětí.
Na jednom setkání mládeže, ovšem převážně mladší mládeže, řekněme dorostu, mluvil Isaí o rozhodnutí - "decisión". Na začátku chtěl, aby se mládežníci sami pokusili definovat, co to to "decisión" je. No jasně, to je přece "determinación!"
Taky během učení angličtiny dospělých jsem si musela zvyknout, že často jednoduché slovíčko, které neznají, stačí vysvětlit složitým odborným výrazem, aby pochopili, o co jde (čemuž mám naučené se v Česku vyhýbat).
Někdy se ovšem stane, že španělský formální výraz nám zní známě, ale má poněkud jiný význam. Může to přinést i velké mezikulturní problémy. Zkuste si představit, že na bohoslužbě zpíváte z kancionálu a nebo dokonce vpředu na klávesy doprovázíte píseň, kde se zpívá, že Bůh je se mnou, "aunque débil soy" - i když jsem... slabý. Prostě španělsky se slabý řekne "débil". A i když to víte, smíchu se neubráníte.
Dlouhou dobu, co nám různí lidé španělsky vysvětlovali, kudy máme jít, jsme se divily, že vždycky říkají doprava, ukazují doleva a vůbec v tom mají nějaký zmatek. Až potom nám došlo, že kromě směrů "izquierda" (doleva) a "derecha" (doprava) používají slovo rovně, což ale není "recto" jako ve španělské španělštině, ale "derecho", což jsme do té doby vždycky považovaly za slovo vpravo.
Mexičané si kromě toho, že mají spoustu jmen, dávají také přezdívky - a vůbec si u toho neberou servítky. Úplně normálně se mezi sebou oslovují "gordo" - tlusťochu, "china" - číňanko (vy jste si nevšimli, že má takové šikmé oči?), "negro" - černochu (ten je úplně úplně černý!) či "chica" - malá (je přece nejmladší). A to ne jen v partě kamarádů, ale i v rodině. Tak se vám třeba stane, že vám někdo na rodinné oslavě vysvětluje vztahy a říká: "Támhle ten škaredý, to je manžel mé dcery."
Žádné komentáře:
Okomentovat