úterý 15. srpna 2017

Střípky z USA

Veřejné záchody
Tohle nás překvapilo už v Kanadě a v USA je to úplně stejné – veřejné záchody jsou skoro vždycky hezké, zdarma a nechybí tam toaleťák. Jsou místa, kde se Čech diví, že tam vůbec záchod je, natož aby byl plně vybaven. Ale na značených turistických stezkách v lesích a horách najdete vzorně uklizené budky, dokonce bezbariérově přístupné, kde je toaletní papír a často i dezinfekční gel na ruce.
Bezbariérová kadibudka na Rattlesnake trail v Misosule

Luxus
Americké flašky
Už na West Coast Trail jsme zaregistrovaly, že nikdo kromě nás si nenese vodu v obyčejných PET flaškách, ale všichni mají takové ty „americké flašky“. Nám se zdá praktičtější dát si pití do tašky nebo batohu, ale často potkáváme lidi, kteří si prostě nesou v ruce mobil a flašku. S tím, že každý má z čeho pít, se počítá i na veřejných místech, takže třeba na missoulské pouti si můžete zdarma načepovat pitnou vodu do své lahve:

I my jsme si už "americké flašky" na vodu pořídily, ale nosíme je v batohu.

Peníze
Jednou ze základních věcí, které se děti učí v první třídě, je rozeznat peníze podle jejich hodnot. Člověk by řekl, že když se dítě naučí písmena a čísla, celkem rychle se zorientuje i v hodnotách platidel. Ne tak v USA. S bankovkami v dolarových hodnotách to ještě jde, i když překvapivě existuje víc typů platných bankovek, ale mince, to je opravdový zmatek. Pěticentové minci se říká niklák, deseticentové „dime“, dvacetipěticentová je čtvrťák. To by ani tak nevadilo, ať si tomu každý říká, jak chce, jenže tady je to jediná věc, která je na minci napsaná. Takže místo aby tam bylo třeba „10 cents“, je tam napsáno jen „one dime“. Žádné číslo, vše slovy. No, my stejně při placení tyhle drobáky nestíháme počítat, takže většinou zaplatíme bankovkou.

Fahrenheit, stopy, míle, galony a podobně
Anglie vždycky byla něco extra. My Evropané jsme se jejími speciálními jednotkami míry, váhy či objemu nenechali zviklat, ale v Novém světě se tyto jednotky stále používají. Dozvíte se proto, že zítra bude horko, hlásili až 100 stupňů. Libra rajčat může stát 4.99 dolarů, ale u pokladny vám napočítají 11 dolarů za kilo. Prý mají levný benzín, ale ve skutečnosti stojí kolem 2.5 dolarů. To zní draze, dokud nezjistíte, že to je za galon. Chcete si přeměřit kufr do letadla, ale vaši hostitelé nemůžou najít metr s centimetry.

V Kanadě dřív používali taky tyto jednotky, ale v roce 1967 přešli na metrický systém. Od té doby nejspíš používají obojí, nebo se jim to plete. Nebo možná se to plete jenom nám.
Ptaly jsme se na americké měřicí jednotky Elvana, a pokud nám to řekl dobře, mělo by platit, že 8 uncí je jeden hrnek, 2 hrnky jsou pinta a 4 pinty jsou galon. A aby to nebylo moc jednoduché, existuje ještě jiná unce, která se používá pro měření hmotnosti. 16 těchto uncí je libra. Nula stupňů Celsia je 32 stupňů Fahrenheit, zatímco 100 stupňů Celsia je 212 stupňů Fahrenheit. 12 palců je stopa a 3 stopy jsou yard. A asi 1760 yardů je míle.
Už pomalu začínáme chápat, proč americké děti musí trávit tolik času ve škole. Taky je nám jasné, proč udávají vzdálenosti raději v hodinách. Zlaté Mexiko :-)

Vzdálenosti
Montana je stát, který je velký asi jako Japonsko. Žije v něm ale jen okolo milionu lidí. Takže je jasné, že vzdálenosti tu hrají trochu jinou roli než u nás. Není problém sednout do auta a jet hodinu a půl na místo, kde nasbíráte pár kelímků borůvek a jedete zase hodinu a půl zpátky. Nebo v neděli po shromáždění vyrazíte na chatu, ke které jedete dvě hodiny, takže když tam přijedete, tak už jsou čtyři hodiny odpoledne. U nás na takovou chatu lidi jezdí maximálně párkrát do roka na víkend, tady jen na pozdní odpoledne.

Dolar Tree
Pár minut cesty od „našeho obchodního centra“ (tj. tam, kde především chytáme wifi) je obchod Dolar Tree, kde je všechno za 1 dolar. Jak je tady v Americe pro nás všechno drahé, tohle je obchod, kde je konečně spousta levných věcí. Dá se tam koupit i jídlo (i když o jeho kvalitě máme jisté pochybnosti), ale hlavně je tam spousta dalších zajímavých věcí. Při první návštěvě Dolar Tree jsme došly jenom asi do 6. regálu, kde měli školní materiály. Didaktické pomůcky, které v Česku ani neseženete, se tady prodávají za 1 dolar! Samozřejmě nejvíc se toho dalo najít do angličtiny, protože v češtině tu nic neměli. Za tenhle regál jsme se při první návštěvě z časových důvodů nedostaly, takže se nám v následujících dnech prohlížení zboží v Dolar Tree stalo oblíbenou kratochvílí. Naštěstí ne každé oddělení bylo tak zajímavé, a taky máme dané hmotnostní limity do letadla, takže jsme se postupně dostaly až na konec.

Mikroorganismy
Američani strašně řeší, aby se někam nezanášely cizí druhy rostlin a živočichů. Proto se vás na letišti ptají, jestli s sebou nemáte ovoce nebo maso, jestli nemáte zablácené boty a nebo jste si v poslední době nehladili dobytek. Ale není to jen na letišti. Při procházce v lese narazíte na informační ceduli, která vysvětluje, že na botách máte nejspíš malilinkatá semínka, která tu můžou způsobit ekologickou katastrofu, ale nebojte, je tu i kartáč, kde si můžete boty očistit. A když jedete na jezero s kajakem, musíte projít kontrolou a získat osvědčení, že na jeho dně nevezete žádné cizí organismy.
Čistíme si boty, ať jim do národního parku nepřineseme cizí semínka
Zbraně
Když je na autobusu nápis, že dovnitř se nesmí se psy a střelnými zbraněmi, přijde vám to docela vtipné, než si uvědomíte, že jste vlastně v USA a tady nosit střelné zbraně je normální věc. Speciálně do Montany jezdí hodně lidí kvůli lovu. Takže takovéto obchody nejsou nic zvláštního.
Guns (zbraně) - takový normální obchod v Montaně

Žádné komentáře:

Okomentovat