Střípky VI

Šnorchlování 

Minulý týden jsme byly po delší době zase šnorchlovat, zato hned 3x. Jednou s Anabelle z Kanady, se kterou jsme se seznámily na setkání s couchsurfery, jednou se Susanne z Kanady, která vede chvály v anglickém sboru, a v sobotu potom samy během cesty kolem ostrova. Při šnorchlování s Anabelle jsme si na chvíli vylezly odpočinout na břeh. Vypadalo to jako nějaký soukromý pozemek, ale říkaly jsme si, že tam zůstaneme, pokud nás nevyhodí. Za chvíli opravdu přišel pán a řekl nám: "Tady nemůžete být, to je dům prezidenta." Se Susanne jsme minulý čtvrtek byly na novém místě, kam se normálně nedostaneme, protože tam je vstup jenom přes hotel, ve kterém oni bydlí. Mořský svět je nádherný, barevný a zajímavý. Už známe některé druhy ryb, které tu vidíme často. Poprvé jsme viděly malého rejnoka, jak se zahrabe do písku a úplně se v něm schová. Potom jsme viděly mořského úhoře (vypadal jako velký had!), jak chytil do zubů rybu a hned s se s ní schoval. Dvakrát jsme ho viděly jen číhat, ale trochu jsme se ho samy bály.

Po šnorchlování s Anabelle - v houpacích sítích na břehu pozorujeme západ slunce

Lavičky

Lavičky na ulicích, to se tady nevede. Na Cozumelu ještě aspoň sem tam nějaká, v jiných městech fakt málokdy. Je to škoda. Je tu tolik pěkných míst, člověk by si to vychutnal a na chvíli poseděl a spočinul, ale není kam si sednout. Co se dá dělat, třeba sem tenhle trend někdy dorazí z Evropy, ale pravděpodobně ne, než odsud odjedeme. 

To si tak jdete po ulici a najednou nad vámi na zdi něco zašramotí...

Kolibřík, který bydlí v naší ulici - hrozně těžko se fotí, jak pořád třepe těmi křídly - na fotce ho najdete vpravo uprostřed

V Mexiku je možné napsat šipku na ceduli i takhle - čili na Punta Sur tudy jedete správně, jenom se na první křižovatce otočte...

Kdo je tady pán...
Kdo viděl alespoď jednu telenovelu, ví že latinskoamerická společnost je rozdělená na pány a sluhy. To není žádná nadsázka - zdá se nám, že je tady opravdu podstatné, kam patříte na společenském žebříčku. Třeba v naší zahradě, okolo které bydlí několik učitelů a rodina ředitelky školy, je několik stálých pracovníků, kteří se starají o veškeré technické věci, úklid, zahradu, opravy apod. Stejné věci řeší i ve škole, takže jsou to vlastně takoví školníci, ale nevím, který ředitel školy by si u nás platil člověka, aby mu doma vytíral kachličky okolo bazénu. Na ulici můžete vidět i třeba čističe bot, kteří vám za malý peníz na počkání vyčistí obuv. Tohle je pro nás prostě exotika! V Česku si neumíme představit ani to, že by na ulici někdo čistil boty, ani to, že by si je někdo nechal vyčistit. Zároveň si ale všímáme, že tady opravdu platí "náš zákazník, náš pán". Obsluha sice někdy poplete objednávku, ale vždy je milá, nápomocná a na náš vkus skoro až přehnaně úslužná.

Naše plány
Ve čtvrtek (6.4.) odjíždíme do Playi del Carmen a v pátek poletíme do Ciudad de México. Máme 2 týdny velikonočních prázdnin, takže plánujeme procestovat okolí hlavního města, vylézt na nějaké hory a v neděli 23.4. bychom se měly autobusem vrátit zpět. Takže teď více než 2 týdny na našem blogu asi nic nového nepřibyde, ale nebojte se, určitě vám pak své zážitky sepíšeme!